T. J. Sokol Český Brod
Sokolovna v Českém Brodě z let 1884–1885 se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamnější díla, navíc postavená pro jeho rodné město. Projektem sokolovny i protější školy architekt Jan Koula vytvořil architektonicky hodnotný blok předních městských staveb v blízkosti náměstí, určujících v rámci Městské památkové zóny Český Brod. Velký význam má sokolovna v rámci Koulovy tvorby také proto, že realizovaných a dochovaných novostaveb po architektu Koulovi zůstalo velmi málo.
Budova se dochovala z velké části v původním stavu, s cennými prvky a detaily exteriéru i interiéru (hlavní sál s bohatou výzdobou a dřevěné vyřezávané stropy sousedních místností, soubor původních dveří). Ve srovnání s ostatními sokolovnami je zcela unikátní zachování opony z roku 1911, osazené v roce 2015 na původní místo, včetně zprovoznění původních jevištních tahů z roku 1885 (historické opony sokoloven se většinou nedochovaly, zachováno jich zůstalo velmi málo v depozitářích nebo byly deponované do jiných objektů). Vzhledem k tomu, že tomuto tématu zatím nebyla věnována větší odborná pozornost, je možné předpokládat, že patří vůbec k nejstarším dochovaným sokolským oponám.
Reprezentativní sokolovna v Českém Brodě, která sloužila i jako divadlo, byla po ukončení stavby vyhlášena za „přední ozdobu města“ a stala se centrem jeho společenského života. Z kulturně historických souvislostí stojí za pozornost také skutečnost, že Tělocvičná jednota Sokol v Českém Brodě iniciovala a financovala stavbu secesního pomníku Prokopa Holého na Husově náměstí z let 1908–1910 od akad. sochaře Karla Opatrného, teprve nedavno navrženého k prohlášení za kulturní památku. Tato díla, která spolu úzce souvisejí, patří mezi přední památky moderní architektury a umění v Českém Brodě.
Sokolovna se zachovala z velké části v původním stavu, včetně druhotné opony z roku 1911. Prvotní stavba v průběhu historie doznala několik přístaveb, z nichž ty nejstarší probíhaly citlivým způsobem a stavbu nějak výrazněji nepoznamenaly. Novodobé přístavby z druhé poloviny 20. století již příliš citlivé nebyly, nicméně hlavní charakter stavby výrazně nenarušily.
Již v roce 1886 bylo přistavěno severovýchodní křídlo sokolovny v dnešní Kollárově ulici s divadelní šatnou a skladištěm, bohužel zbourané v roce 1973 a nově vystavěné o rok později. Tato nová přístavba však postrádá architektonické kvality. Roku 1896 byl prodloužen hlavní trakt budovy směrem k náměstí. V roce 1905 byl přistavěn boční sál. Obě přístavby zanechaly cenné architektonické i uměleckořemeslnné prvky (především dřevěné vyřezávané stropy). Všechna okna byla vyměněna v letech 2012–2014.
Aktuálne akcie
Popis miesta
Sokolovna v Českém Brodě z let 1884–1885 se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamnější díla, navíc postavená pro jeho rodné město. Projektem sokolovny i protější školy architekt Jan Koula vytvořil architektonicky hodnotný blok předních městských staveb v blízkosti náměstí, určujících v rámci Městské památkové zóny Český Brod. Velký význam má sokolovna v rámci Koulovy tvorby také proto, že realizovaných a dochovaných novostaveb po architektu Koulovi zůstalo velmi málo.
Budova se dochovala z velké části v původním stavu, s cennými prvky a detaily exteriéru i interiéru (hlavní sál s bohatou výzdobou a dřevěné vyřezávané stropy sousedních místností, soubor původních dveří). Ve srovnání s ostatními sokolovnami je zcela unikátní zachování opony z roku 1911, osazené v roce 2015 na původní místo, včetně zprovoznění původních jevištních tahů z roku 1885 (historické opony sokoloven se většinou nedochovaly, zachováno jich zůstalo velmi málo v depozitářích nebo byly deponované do jiných objektů). Vzhledem k tomu, že tomuto tématu zatím nebyla věnována větší odborná pozornost, je možné předpokládat, že patří vůbec k nejstarším dochovaným sokolským oponám.
Reprezentativní sokolovna v Českém Brodě, která sloužila i jako divadlo, byla po ukončení stavby vyhlášena za „přední ozdobu města“ a stala se centrem jeho společenského života. Z kulturně historických souvislostí stojí za pozornost také skutečnost, že Tělocvičná jednota Sokol v Českém Brodě iniciovala a financovala stavbu secesního pomníku Prokopa Holého na Husově náměstí z let 1908–1910 od akad. sochaře Karla Opatrného, teprve nedavno navrženého k prohlášení za kulturní památku. Tato díla, která spolu úzce souvisejí, patří mezi přední památky moderní architektury a umění v Českém Brodě.
Sokolovna se zachovala z velké části v původním stavu, včetně druhotné opony z roku 1911. Prvotní stavba v průběhu historie doznala několik přístaveb, z nichž ty nejstarší probíhaly citlivým způsobem a stavbu nějak výrazněji nepoznamenaly. Novodobé přístavby z druhé poloviny 20. století již příliš citlivé nebyly, nicméně hlavní charakter stavby výrazně nenarušily.
Již v roce 1886 bylo přistavěno severovýchodní křídlo sokolovny v dnešní Kollárově ulici s divadelní šatnou a skladištěm, bohužel zbourané v roce 1973 a nově vystavěné o rok později. Tato nová přístavba však postrádá architektonické kvality. Roku 1896 byl prodloužen hlavní trakt budovy směrem k náměstí. V roce 1905 byl přistavěn boční sál. Obě přístavby zanechaly cenné architektonické i uměleckořemeslnné prvky (především dřevěné vyřezávané stropy). Všechna okna byla vyměněna v letech 2012–2014.
Galéria
