Sophie Rois vráží do zdi v Deutsches Theater

Mohu si dovolit napsat pravdu; všichni, kvůli kterým jsem celý život lhala, jsou mrtví. Katastrofa přichází, protože o ní sníme. A my o ní sníme, protože se jí bojíme a toužíme po ní. Když dojde ke katastrofě, mučivé představy ustanou. „Nesmět ani cítit, ani myslet, ale muset jednat, to je ta nejlepší terapie, když se člověk zblázní z výplodů své vlastní představivosti.“