Žena, růže, píseň, kost… aneb O ženských vzorech.

Svět se s neuvěřitelnou dynamikou proměňuje. Každodenně přináší nové situace, nové konflikty, nové výzvy. Všichni jsou do jeho víru vhozeni a je jen na nich, jak se v něm zorientují. Není jednoduché najít v současném světě svou životní cestu, svoje pevné místo. Není jednoduché uspořádat si vztahy. Tradiční vzorce se hroutí a společenské modely pozbývají platnost. Každá generace zjišťuje, že zkušenosti těch předešlých pozbyly platnost, a že je nutné adaptovat se na nové situace novými přístupy. Budovat si svoje vlastní hodnotové žebříčky, rozhodovat se podle svých vlastních kritérií. Je nutné stanovovat si vlastní pravidla. Obzvlášť, když jste žena. Role ženy, její postavení, její očekávání se snad ještě nikdy v dějinách neproměňovalo s takovou razancí v tak globálním rozsahu. V této situaci získávají na ceně vzory, příklady, inspirace.

Každá z aktérek představení vypráví, co jí v jejím životě inspiruje, co obdivuje, co jí fascinuje. Co jí pomáhá se na své cestě životem zorientovat. Životní inspirace se stává inspirací pro pohybové ztvárnění.

Frida Kahlo: Kdo by mohl vědět víc o hledání vlastní identity než dcera maďarského žida a španělsko-mexické indiánky? Sužovaná vlastním tělem po dětské obrně a více než třiceti operacích po autonehodě. Bez živě narozených dětí nematka, za svého života zastíněná slavnějším manželem. Neuspěla v žádné z kategorií v té době ženám určených. Utíkala do vnitřního světa imaginace za svobodou, kterou jí reálný svět upíral. Vytvořila fenomén později označený jako „ženská estetika“. Fenomén, který dnes zná celý svět.

Pohybové téma: rozpor mezi fyzickými možnostmi a touhou

Madonna: Neumí zpívat, neumí tančit. Přesto je nejvíc vydělávající entertainerkou současnosti. Ženský instinkt, dravost, bezohlednost, přirozená inteligence, svéhlavost a urputnost z ní učinily diktátorku trendů globální zábavy. Pochopila pravidla popu, pevně je uchopila a vnutila světu přesvědčení, že ona dokáže být tím, co svět právě chce. A že to dokáže každý, kdo půjde za svým snem dostatečně bezohledně a tvrdě.

Pohybové téma: disciplína a cílevědomost

Babička: Babička prošla útrapami minulého století. Za hladomoru na Ukrajině pohřbila dvě děti, s dalšími dětmi tam přežila dvojí přechod fronty, po válce přijela dosídlovat pohraničí. Celý život věrně po boku dědy, notorického alkoholika. Byla velkou peřinou, do které se schovávaly děti před jeho každodenní opileckou zuřivostí. Starala se se o hospodářství, tedy co z něj po kolektivizaci zbylo, o domácnost, zahradu. Nikdy neuvažovala o tom, že by od dědy odešla, nikdy si nestěžovala. Nikdy nezahořkla. Naopak, vyzařovala lásku a klid, který už nikdy nebude tak hluboký jako v jejím náručí.

Pohybové téma: ochrana před vnějším zlem vyzařováním lásky.

Trenérka: Moje bývalá trenérka skvělá gymnastka a člověk. Od prvního okamžiku jsme si sedly. Její způsob trénování, přísnost a zároveň přátelskost. Velmi brzo měla dítě, takže nešla studovat vysokou. S partnerem jí to nevyšlo, měla nemocnou maminku, a tak zůstala s dítětem na všechno sama. Přesto zvládala kromě práce na plný úvazek a trénování dodělat vysokou školu. Cílevědomá, tvrdá, statečná ženská. Vzhlížela jsem k ní už jako dítě a nic se na tom nezměnilo ani v dospělosti.

Pohybové téma: ambice testované každodenností.

Divadlo v Prahe