Ponorka

Den 57, kdesi uprostřed Atlantiku. Zavřen v kajutě. Jsou tu tři další. John pořád mlčí. Měl jsem sen o mořské panně. Nepadají mi žádné šestky. Den 116, kdesi uprostřed Atlantiku. Zavřen v kajutě. Jsou tu dva další. Jejich tváře se mi před očima mění v tu matčinu. Zmatený. Vyděšený. Potřebuji prostor.

Zaoceánský parník plný honosnosti, jehož plavba se ale zvrtne. Kabaretiéři se totiž po vyplutí vrhnou do neprozkoumaných vod strukturované improvizace. Expedice nesoucí se skrz absurdní vlny tance, akrobacie a humoru.

Objeví Kluci ve všudypřítomném moři svobodu, nebo je zláká zpěv sirén a narazí? A co když pak expedice ztratí směr? Možnosti posádky a pasažérů lodi se můžou rozpínat do nekonečných dálav, nebo se smrsknout na pár metrů čtverečních. Z honosné plavby se rázem stane expediční ponorka do nitra duše. Zmenšující se prostor jakožto pomyslné odtikávání ke konci. Kapitán opouští loď jako poslední. Jak ale tohle vyřešit, když jsou kapitáni všichni? Kdo rozplete uzel událostí, ve kterém je možná ukryto vícero konců? Každá plavba je jiná a unikátní. A tohle platí čtyřnásob na divadelní expedici souboru My kluci, co spolu chodíme.

Vhodné od 15 let.