Nea Vasile & Taraful de la Marsa
Virtuozní a přitom syrovou hudbu romských hráčů zvaných lautari představila světu poprvé rumunská skupina Taraf de Haidouks. Ze stejného regionu pochází i zpěvák a příležitostný hráč na cimbál Nea Vasile Dinu, poslední žijící mistr žánru, navazující na mizející tradice 19. a 20. století. Skupina s tradičním označením „taraful“, což je jméno pro hudební ansámbl, vystupuje jak na lokálních svatbách, tak i na evropských festivalech. Do světa jim otevřel dveře rumunsko-německý filmař a hudebník Hanno Hofer, který v Rumunsku mimo jiné vytvořil pozoruhodný bluesband Nightlosers. Na Balkáně má zpěvák skupiny Nea Vasile Dinu pověst nadčasového hudebního velikána, s moldavskou post-punkovou skupinou Zdob si Zdub natočil například hit Dimineat A Pe Răcoare. Skladba stala světovým evergreenem balkánského repertoáru a její verze se skupinou Lemon Bucket Orkestra byla dokonce nominována na kanadskou cenu Juno.
Nea Vasile Dinu i jeho Taraful pocházejí z oblasti jižně od Bukurešti, z okresu Giurgiu, podobně jako dnes už legendární Taraf de Haidouks. Pro hudební znalce byla tato místa známým zřídlem virtuozních romských muzikantů lautari. V minulých stoletích se jednalo o hudební elitu, která byla ovšem z pohledu evropské klasické hudby velmi svérázná: hudebníci nejenže neznali noty, navíc byli i negramotní, a i když se jednalo o virtuozy schopné improvizovat v závratném tempu, každý měl odlišnou techniku, kterou si jako samouk vytvořil metodou pokusu a omylu. Muzikantské umění se u Romů dědí z generace na generaci, a hudebníci kteří vyrůstali po pádu aristokracie, a především za éry socialismu, živořili ve velmi nuzných podmínkách a příležitostně hráli na svatbách a na pohřbech. Jejich příběhy jsou podobné tomu, co probíhalo ve Spojených státech o 60 let dříve: Alan Lomax i další sběratelé objížděli jak bavlnkové plantáže, právě tak jako vězení na americkém Jihu a objevovali bluesmany, kteří by jinak upadli v zapomenutí.
Info o Nea Vasile & Taraful de la Marsa
Virtuozní a přitom syrovou hudbu romských hráčů zvaných lautari představila světu poprvé rumunská skupina Taraf de Haidouks. Ze stejného regionu pochází i zpěvák a příležitostný hráč na cimbál Nea Vasile Dinu, poslední žijící mistr žánru, navazující na mizející tradice 19. a 20. století. Skupina s tradičním označením „taraful“, což je jméno pro hudební ansámbl, vystupuje jak na lokálních svatbách, tak i na evropských festivalech. Do světa jim otevřel dveře rumunsko-německý filmař a hudebník Hanno Hofer, který v Rumunsku mimo jiné vytvořil pozoruhodný bluesband Nightlosers. Na Balkáně má zpěvák skupiny Nea Vasile Dinu pověst nadčasového hudebního velikána, s moldavskou post-punkovou skupinou Zdob si Zdub natočil například hit Dimineat A Pe Răcoare. Skladba stala světovým evergreenem balkánského repertoáru a její verze se skupinou Lemon Bucket Orkestra byla dokonce nominována na kanadskou cenu Juno.
Nea Vasile Dinu i jeho Taraful pocházejí z oblasti jižně od Bukurešti, z okresu Giurgiu, podobně jako dnes už legendární Taraf de Haidouks. Pro hudební znalce byla tato místa známým zřídlem virtuozních romských muzikantů lautari. V minulých stoletích se jednalo o hudební elitu, která byla ovšem z pohledu evropské klasické hudby velmi svérázná: hudebníci nejenže neznali noty, navíc byli i negramotní, a i když se jednalo o virtuozy schopné improvizovat v závratném tempu, každý měl odlišnou techniku, kterou si jako samouk vytvořil metodou pokusu a omylu. Muzikantské umění se u Romů dědí z generace na generaci, a hudebníci kteří vyrůstali po pádu aristokracie, a především za éry socialismu, živořili ve velmi nuzných podmínkách a příležitostně hráli na svatbách a na pohřbech. Jejich příběhy jsou podobné tomu, co probíhalo ve Spojených státech o 60 let dříve: Alan Lomax i další sběratelé objížděli jak bavlnkové plantáže, právě tak jako vězení na americkém Jihu a objevovali bluesmany, kteří by jinak upadli v zapomenutí.