Na houby

Houbařství jako národní fenomén. Houby a jejich mycelium, internet (nejen) lesa jako možná alternativa internetu strojů. Příroda v době postkybernetické. Internet houbařských skupin, diskusí, selfíček, videí. Houbařský narcismus, exploatace přírody. Síť „našich“ vášní a závislostí. „Národní“ vášeň v době, kdy slovo národ začíná ztrácet smysl. Nebo je to jinak? Halucinogenní houby. Houby jedlé, nejedlé, jedovaté. Houby výtečné a houby nechutné. Houby všech barev a tvarů, houby s různými ekosystémovými nároky. Ohrožené houby a houby extrémně neohrožené, houby reagující na proměny ekosystémů. Houby jako potrava a jako odvěká inspirace básníků, malířů, skladatelů, buřičů a snivců všeho druhu. A nad tím vším realita klimatické změny, schnoucích a mizejících lesů. Imaginativní autorský text, koncert na theremin, výtvarně-divadelní poetická koláž tematizující naše kořeny, sny i okolní realitu.

Po představení následuje houbová hostina.