Michal Škoda: Topografie samoty

Zájem o „obraz“ je u Michala Škody hluboký a neustálý. Umělecká transformace jednoho typu obrazu na jiný patří k základním pilířům jeho tvorby. Svá celoživotní témata – zájem o prostor, architekturu, místo pro člověka – realizuje v redukované formě i barevnosti přes různé techniky. Kresby, koláže, malby, občasné instalace, fotografické záznamy, letitý cyklus paralelně vytvářených autorských knih a více poloh deníků, tvoří nespočetné záznamy rozličných obrazů, kterými je jeho život naplněn.

Výstava Topografie samoty v olomoucké Telegraph Gallery představuje poprvé více než třicet pláten ze Škodovy nejnovější malířské tvorby (2020–2022). Aktuální malířská kapitola ale zcela novinkou není, protože odlišným typům malby se Škoda věnoval již celou dekádu a malba na plátně je v zásadě rozšířením možností záznamu obrazů do staro-nové techniky. Protentokrát umělce „svedl“ konvenční formát malby na plátně a s ním přijal i omezení, která toto médium tvoří, včetně břemena tradice více než sta let abstraktního malování. I v tomto případě zůstal věrný svému naturelu, vidění a imaginaci. Abstraktně, geometricky a se specifickou transcendencí reflektuje a vizualizuje „vztahy – vymezení – pozitivní prázdno“. Vytváří umění, které odměňuje pomalejší, meditativnější prohlížení.

Ve zkratce lze říct, že tvořivý oblouk Škodovy malby na plátně prozatím prošel od překvapivé barevnosti a osobnějších obsahů, záhy zpátky k vědomě zdrženlivému stylu esenciálně čisté koncentrované geometrie, v černobílé a odstínech šedé, co nejvíce zjednodušené, ne však umrtvené nebo vyprázdněné v obsahu a působení. Empirie je transformovaná a redukovaná do abstraktní formy geometrické imprese, přes kterou umělec sdílí požitek z preciznosti, řádu a harmonie. Ústředním tématem může být esenciální jednoduchost a elementární krása.