Galerie Makráč

Makráč je trochu překvapivá galerie mimo hlavní cesty a lesky. Nachází se na konečné tramvaje Sídliště Petřiny a pokud nevyrazíte speciálně na vernisáž, hodí se jako zpestřující zastávka u umění cestou do obory Hvězda. Galerijní prostor tvoří chodba. Po vstupu do Ústavu makromolekulární chemie (bývá otevřeno skoro neustále) zahněte doprava. Překvapivě se tu nevystavují žádné fúze umění a vědy. Za minulého režimu byl Makráč jedním ze svobodnějších míst, kde probíhaly výstavy těch ne zcela oficiálních umělců. To dodalo prostoru po revoluci na atraktivitě a svojí prestiž z toho těží dodnes. Zčásti prosklená chodba s olbřímími kytkami přenese návštěvníky do šedesátých let. Během prohlídky oceňte i budovu od Karla Pragera, vizionáře socialistické architektury (postavil také Novou Scénu Národního divadla a bývalou budovu Federálního shromáždění nad Václavským náměstím). Před budovou nakonec skloňte malou poklonu u sochy Otty Wichterleho, vynálezce kontaktních čoček a prvního ředitele Makromolekulárního ústavu.