Franck Vigroux: Flesh

Auto opouští silnici a noří se do podivné a divoké dimenze, pohřbené, jako by mu vypršel vymezený čas. Postupně se odhaluje topografie místa, kde skutečné splývá s neskutečným.

Flesh čerpá jak ze světa anglického spisovatele J. G. Ballarda (autora Bouračky a zejména Betonového ostrova), tak z osobní zkušenosti s dopravní nehodou. Flesh zkoumá přesný okamžik, který následuje po šoku, tu kratičkou chvíli, kdy se zdá, že se čas zastavil nebo rozšířil. Okamžik, kdy se mysl oddělí od těla a odhalí panoramatický pohled na surrealistickou scénu. Vraky vozidel nabírají podobu pohybujících se objektů, z dálničních viaduktů se stávají gigantičtí golemové, automobilové motory jako by se vznášely nad mořem ledu. A v tomto toku obrázků a pocitů divák zažívá to, co zažije řidič, když vkročí do neznámé dimenze… skutečně halucinogenní cestu.

Flesh je něco mezi elektronickou operou a audiovizuálním zážitkem, je to hudební a vizuální umělecká forma a zároveň taneční představení, pohyblivý obraz, jehož význam se odhaluje v zážitku a emoci, které vytváří.

Franck Vigroux (* 1973) je jako jeden z mála umělců jak hudebník, tak režisér. Jako skladatel a zároveň interpret má vzácnou schopnost vytvářet velmi širokou škálu zvuků od elektroakustického šumu po průmyslový hluk, od moderních skladeb až po experimentální elektronickou hudbu.