Existuje dojem bytí

Extenze dřevěných větví na končetinách je výchozím bodem možného příběhu lidské existence. Lze ji chápat jako propojení člověka s panenskou přírodou, jako něco životodárného a zároveň omezujícího a až děsivého. To, že existujeme, se učíme uvědomovat, to jak vypadáme se učíme přijímat.

Existuje dojem bytí umožňuje divákovi propadnout se do nejtemnějších vrstev vlastní existence, objevovat v sobě archetypy a divokou animalitu, aby ji pak jediným gestem zahodil a nastavil civilizační masku jako konvenci lidského bytí. Jestliže na začátku nic neví, tak na konci, kdy tyto extenze již přestanou být součástí lidského těla, již ví takzvaně vše. To, že dokáže věci pojmenovat, ale není vítězstvím civilizace, ale spíš rezignací na svou vlastní svobodu.

Nová inscenace Terezy Lenerové ve spolupráci s Janem Horákem volně navazuje na projekt Taxon, který vznikl společně s výtvarníkem Adamem Vačkářem. Zatímco Taxon se zabýval především možnostmi pohybu v rámci extenze těla v podobě dřevěných větví, inscenace Existuje dojem bytí je již konkrétním narativem.