Žlutá tma

Lze polapit světlo? Prošlý čas nelze potkat. Slunce však stále svítí, a když září, budí minulost.

Představení Žlutá tma navazuje na předešlý černobílý melodram Petra Nikla Já jsem tvůj zajíc. Inscenace se noří do časoprostoru, kde zrození, život a smrt nemají vzájemnou kauzalitu. Světlo se stává hudebním nástrojem, který nás vábí do nepoznaných světů. Autor je osiřelou postavou v prostoru tvořeném interaktivní hrou laserových paprsků.

Pohyb, manipulace, zpěv: Petr Nikl Zvuk, laserová interakce: David Vrbík Hudba: Jan Burian ml. Průlety objektů: Ondřej Eremiáš Světelný design: Patrik Sedlák