Poetry Passage 7: Egill Sæbjörnsson, Schody
THE STAIRS jsou poezií v pohybu napsanou islandským umělcem Egillem Sæbjörnssonem. Samočinně generované video vzniklé přímo pro schodiště Veletržního paláce proměňuje prostor v arénu ovládanou náhodou a improvizací. Jako takové se Sæbjörnssonovo kontemplativní dílo stává zamyšlením nad odlišnostmi a opakováním, jež řídí rutinní běh našeho života. Koule přicházejí tu a tam, nestejným tempem a v nepravidelném rytmu, jako částice v prostoru nebo dešťové kapky za podzimního dne.
Egill Sæbjörnsson (* 1973 v Reykjavíku) žije v Berlíně. V roce 1997 dokončil studium na Islandské uměleckoprůmyslové škole (dnešní Islandské akademii umění) a v letech 1995 až 1996 studoval na pařížské univerzitě St. Denis. Zajímá ho vztah mezi psychickou a fyzickou realitou i to, do jaké míry jsou naše myšlenky propojeny s děním v našem okolí. Sæbjörnsson vnímá „umění jako nezávislý druh, který se vyvíjí společně s lidmi; umění je jako pes, který se vyvinul z vlka, když vlk začal doprovázet lidi“. „Nad uměním nemáme kontrolu,“ říká umělec, „umění nás nepřestává utvářet.“ Sæbjörnssonův performativní a vysoce divadelní přístup dále rozvíjí vztah mezi lidmi a prostředím a vyúsťuje v oslavu hravé tvůrčí síly. V případě posledního spektáklu, jenž je současně politickou satirou – islandského pavilonu na benátském bienále z roku 2017 –, umělec přenechal otěže dvěma trollům, Ughovi a Boogarovi, fiktivním postavám, jež jsou už deset let součástí jeho života.
Coby přední experimentátor Sæbjörnsson kombinuje hudbu a sochařství s video projekcemi a animacemi i s vlastními performancemi, v nichž figuruje jako mim, mluvčí, herec, hudebník nebo zpěvák, a tak vytváří fiktivní prostorové narativy. V jeho divadelním, poetickém a hravém díle ožívají spící předměty – ať jde o plastové kbelíky, zeď, kameny nebo kabelky – a vtahují diváka do úžasného světa, v němž se střetává skutečné se smyšleným.
Sæbjörnssonova díla a performance se objevují v takových muzeích, jako jsou Hamburger Bahnhof – Muzeum současného umění v Berlíně, Frankfurter Kunstverein, Kölnischer Kunstverein, The Baryshnikov Art Center v New Yorku, Oi Futuro v Riu de Janeiru, PS1 MoMA, Kiasma v Helsinkách a Museum of Contemporary Art Australia v Sydney. Jeho galerijní výstavy se konaly mimo jiné v i8 Gallery v Reykjavíku, Hopstreet Gallery v Bruselu, Isabella Bortolozzi Gallery v Berlíně a Johann König Gallery v Berlíně. V roce 2010 byl Sæbjörnsson nominován na Carnegie Art Award a jeho tvorba je zastoupena v několika soukromých sbírkách a muzeích. Z jeho děl umístěných ve veřejném prostoru jmenujme Steinkugel, trvalou instalaci vytvořenou pro Ústav Roberta Kocha v Berlíně a Cascade (Kaskáda), rozsáhlou světelnou instalaci pro Kunstmuseum Ahlen. V roce 2011 spolupracoval s Marcií Moraes a Robertem Wilsonem na remaku Einsteina na pláži. Sæbjörnsson rovněž publikoval tři knihy související s jeho tvorbou a vydal pět alb.