Vlčí hovory
Vlčí hovory
Vlčí hovory
Vlčí hovory
Vlčí hovory
Vlčí hovory
Vlčí hovory

Vlčí hovory

Místo
Praha – různá místa
Adresa
Štítky
Vstupné
Zdarma
Kurátor
Nico Carpentier

Vlci nemohou mluvit, že ne? Nebo ano? Nelidská zvířata samozřejmě mohou používat jazyk. Disponují rozsáhlým repertoárem verbální a neverbální komunikace. Mohou mluvit, i když jim lidská zvířata jen stěží porozumí. Nelidská zvířata ale nemohou vytvářet diskurz, pokud za něj považujeme systematicky artikulované znalostní rámce. Tato neschopnost formulovat diskurzy vytváří strukturální mocenskou nerovnováhu, která staví nelidská zvířata do nevýhodné pozice. Tuto nerovnováhu pak dále zhoršuje využívání pokročilých technologií lidskými zvířaty.

Umělecko-výzkumný projekt Nica Carpentiera se zabývá dynamikou moci a materiálními vztahy mezi lidskými a nelidskými zvířaty. Projekt také slouží jako pozvánka k Vlčí procházce a návštěvě dvanácti kolážových vlko-kočičích fotografií, umístěných na dvanácti různých místech v Praze. Na každém místě si může návštěvník poslechnout jeden Vlčí hovor, zvukový úryvek (spojený s fotografií skrze QR kód), kterým k Vám promluví vlk. Vlci budou výjimečně – z jejich strany jde o zvláštní projev laskavosti vůči člověku – mluvit jeho jazykem.

Vlčí hovory analyzují a zpochybňují mocenské nerovnosti, v nichž se nelidská zvířata nalézají, a které symbolizuje kočičí filtr, který je ironicky antropomorfizuje a zdůrazňuje tak jejich tragickou situaci. Avšak Vlčí hovory inspirované postkoloniální teorií, vlky rovněž podporují v jejich odporu a odmítání lidské dominance. Přestože je tato taktika nutně nedokonalá, posilují tyto vizuální a zvukové reprezentace vlčí pozice prostřednictvím obrácení rolí a zdůrazněním jejich schopnosti vzdorovat nejen prostřednictvím materiálního chování, ale také pomocí kontroly těchto vizuálních a zvukových reprezentací.

© 2024 GoOut, s.r.o., Česko