Příběh o ženě, která vezme pevně do rukou otěže své rodiny a přitom ji přivede k záhubě.

Maxim Gorkij napsal hru Vassa Železnovová jako psychologický příběh o „proměně světa“ – a my se možná v podobné situaci nacházíme také dnes. Hledáme svoje osobní i společenské role v dějinné chvíli, kdy „nic není jako dřív“, zjišťujeme, kam nás zavedla naše pohodlnost, a děsíme se své vlastní zodpovědnosti.

Vassa Železnovová zachycuje osud konkrétní rodiny, ale ta je spíš modelem okolního světa. Gorkij musel hru na popud Stalina přepsat, aby lépe vyhovovala státní ideologii, činoherní soubor Národního divadla se vrací k původní verzi, ale uvádí ji v novém překladu Aleny Machoninové.