Taus Makhacheva: Baida
Taus Makhacheva: Baida
Taus Makhacheva: Baida
Taus Makhacheva: Baida
Taus Makhacheva: Baida
Taus Makhacheva: Baida
Taus Makhacheva: Baida

Taus Makhacheva: Baida

Promítání videozáznamu performance, která se odehrála v roce 2017 v rámci 57. bienále v Benátkách.

Dílo, které je ironizující kritikou kontextu přehlídek umění, vzniklo na základě série rozhovorů vedených umělkyní s rybáři z vesnice Staria Terek na pobřeží Kaspického moře. Opakujícím se motivem v jejich příbězích paradoxně není přirozená obava z utonutí, ale z toho, že po nehodě na moři se jejich těla nikdy nenajdou. Muži se proto poutají lanem k přídi bárky (výraz baida v Dagestánu označuje chatrnou loďku), aby v případě, že utonou, umožnili rodinám truchlit nad jejich rakví. Práce se tak zamýšlí nad nejistou existencí rybářů bojujících o přežití v drsných přírodních a ekonomických podmínkách, zároveň je však odpovědí na přehnaná očekávání návštěvníků bienálových přehlídek ve smyslu spektakularity vystavených uměleckých děl.

Ve videu Baida, v němž po celou dobu kamera zabírá vodní plochu, nikoliv aktéry plavící se na lodi, je slyšet rozhovor tří návštěvníků bienále. Téma konverzace občas odbočí k práci a původu umělkyně, avšak častěji k tomu, že by se vlastně raději vrátili zpátky na pevninu a dali si s přáteli večeři, případně si jako digestiv konečně vychutnali nějaké zjevnější formy umělecké produkce. Posádku pravděpodobně tvoří kurátoři současného umění, kteří se v nepříliš vlídném počasí nechávají na základě souřadnic dopravit na otevřené moře, kde se má performance údajně odehrát.

Ve skutečnosti se před diváky otevírá nekonečná hladina moře, kde může být mnoho neviditelných lodí a mnoho neviditelných lidí. Děje se něco, co se nás zdánlivě vůbec netýká, nás, návštěvníků Benátského bienále.

Mimo tuto performanci se však každý den ve vodách nejen Jaderského moře koná představení. Ve stejných vodách, v nichž vlády evropských zemí odmítají vyslat své čluny k záchraně tonoucích migrantů. Titíž neviditelní lidé, jejich neviditelné lodě a především nemožnost poukázat na vlastní bezradnost. Je vskutku obtížné se zde vyhnout spekulacím. Nejsou vidět ani zklamaní komentátoři, kteří našli pouze převrácenou loď bez performerů a na cestě zpět jsou nuceni zamýšlet nad nejistotou lidských životů bojujících o přežití a doufat, že se co nejdříve ocitnou zpátky ve svém známém a zdánlivě bezpečném institucionálním komfortu.

Avšak performance i video jsou fikce. Loď je snímána v Dagestánu, nikoli ve vodách Benátské laguny, aktéři jednají na základě důvěryhodného scénáře, hlasy postav kurátorů nahráli herci v londýnském studiu. Ale i bez toho, že se prozradí zákulisí vzniku videa, v divácích jistě zůstává pachuť vlastního postoje k tomu, co se stane, když se hierarchie, kultura a tradice dostanou do vzájemného střetu. Má být divák v šoku, cítit se provinile a posléze otupěle ve vnímání událostí, obrazů, předmětů a těl v globalizované realitě?

Vernisáž proběhne 14. 7. 2021.

Pozn. red.: Fotografie výše jsou snímky z předešlých promítání autorčina videozáznamu.

© 2024 GoOut, s.r.o., Česko