Agáta Jarošová: Vlasy (work-in-progress)
Vlasy, vznikající u kořenů myšlenek, jsou jakoby nitěmi, které spojují příběhy a vyplétají se jako prodloužení činů a úvah. Vlasy jsou pohybově poetické dílo, které otevírá dveře k imaginaci, fantazii a kouzlu lidského těla prostřednictvím tvarování živé a neživé vlasové hmoty. Agáta nachází různé způsoby dialogu s tímto elementem, který je zároveň spojen s společenskou a intimní symbolikou, jež narušuje, rozvíjí a přetváří.

Agáta Jarošová
Česko-španělsko-uruguayská umělkyně v oblasti choreografie, tance a pedagogiky. Studovala ve Francii a ve Švýcarsku a nyní žije v Praze. Její práce spojuje pohyb, tanec a vizuální umění, s nímž transformuje, narušuje a obrací lidské tělo jako fenomén proměny a kouzelnosti. Pracuje v České republice a v zahraničí, např. s Bepart na sociálně uměleckém projektu ve spolupráci s různými komunitami a skupinami. Momentálně se stala „associated artist“ organizace SE.S.TA. Její první dílo Sa présence bylo prezentováno na Festivalu Solo ve Francii, KoresponDance, New Generation, Faktor K. Aktuálně spolupracuje s různými skupinami a umělci z různých disciplín a horizontů, jako například Jean Marc Chomaz, Lara Gouix, Carolina Arandia, Eva Urbanová , Natalie Tun, Manus Art Collective, BeInternational.

Martina Hajdyla Lacová: Bodies in Progress
Jaký vliv má na ženu zkušenost sdílené existence? A jak se jí obývá tělo v průběhu tohoto procesu?

Všichni začali život v těle jiné lidské bytosti – ponořeni do systémové výměny, absorbující živiny z těla matky stejně jako hormonální deriváty emocí a zároveň vylučující biologický odpad skrze její tělesné otvory. Slovy psychoanalytičky Joan Raphael-Leff tahle základní zkušenost interkorporality, kde „já “ a „né “ existují v propojení, otevírá prostor pro hlubokou reflexi toho, jak první propojení ovlivňují celý život.

Bodies in Progress se bude uvádět exkluzivně pouze v období duben až červenec 2024, kdy je interpretka v pokročilém stádiu těhotenství. Každé uvedení je tedy neopakovatelnou událostí.

Martina Hajdyla Lacová
Vystudovala Akademii múzických umění v Praze, obor Pedagogika tance. Od roku 2010 působí jako tanečnice a pedagožka na volné noze. Kombinuje práci a tvorbu v domácím pražském prostředí se spoluprácemi v zahraničních souborech. Je zakládající členkou skupiny ME-SA, která působí od roku 2008. Ve Švýcarsku pracuje se souborem Da Motus! a v Norsku s choreografkou Karen Foss. V letech 2011, 2012 a 2017 byla nominována na Tanečnici roku; její autorské sólo bylo v roce 2012 nominováno na cenu pro Taneční inscenaci roku 2012. V roce 2015 získala cenu Tanečnice roku za výkon v představení SuperNaturals. Za mimořádní sólový výkon v představení L/One of the Seven v choreografii Andreja Petroviče byla nominovaná na Cenu Thálie 2016. Představení 3x20 Ženy, kterého součástí je Hajdyla Lacové choreografie Squat, získalo cenu Dosky 2019 za mimořádný počin v oblasti tanečního divadla. Jako choreografka se podílela na tvorbě představení SoloS part III. (2011, ME-SA), SuperNaturals (2014, ME-SA), Metamorphic (2017, Pražský komorní balet), Assemblage (2018, ME-SA), a mnoha dalších.

Divadlo v Praze