Pokoj je někde uvnitř. Pokoj plný prachu, harampádí, závěsné akrobacie, vzpomínek, snů a pochybností. Pokoj ukrývá nejskrytější myšlenky, touhy a obavy. Pokoj má vysoké zdi, jedno okno a tím je vidět ven.

Pokoj je novocirkusové představení o vnitřním světě plném touhy, snů a pochyb. Jedná se o magisterské představení Veroniky Smolkové na katedře nonverbálního divadla HAMU.