Památník národního písemnictví

PNP je zřízen za účelem provádět vědecký výzkum v oboru své působnosti, získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, konkrétně sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích včetně dokladů vážících se k životu, dílu a odkazu významných osobností české literatury a knižní kultury od 18. století do současnosti a sbírku uměleckých děl výtvarného umění.

Instituce byla založena v roce 1952 jako Památník národní kultury v prostorách zabaveného Strahovského kláštera. V roce 1953 se PNK přejmenoval na Památník národního písemnictví. Struktura PNP se po dobu své existence vyvíjela pod vlivem politických změn a také s ohledem k rozrůstání a rozšiřování sbírkového materiálu a akvizic. Po vzniku v 50. letech a přípravě stálé expozice, jejíž uspořádání a spravování bylo zpočátku hlavním důvodem založení Památníku, byla v 60. letech podporována široká výstavní, publikační a programová činnost instituce. Roku 1964 byl do PNP začleněn Literární archiv Národního muzea. V následujícím roce byl vyhlášen I. ročník soutěže o Nejkrásnější československé knihy roku a od roku 1966 vychází sborník Literární archiv. V 70. letech se PNP věnoval především zpracování získaných archiválií a od některých svých aktivit ustoupil. Na počátku období tzv. normalizace po roce 1972 byla část archivů přemístěna do nepřístupného fondu zakázaných autorů a řada výstav byla zrušena a nahrazena jinými tématy. Po roce 1989 se musel PNP vyrovnat s existenčními problémy, obhájit své postavení a svůj význam v kulturním životě, vyřešit majetkoprávní vztahy, budovu, archiválie i některé dílčí sbírkové soubory navrátit premonstrátům a ostatním subjektům. Od počátku 90. let pokračuje instituce v akvizicích, ve vědeckém zpracování fondů, prezentaci vlastní práce veřejnosti, organizaci literárně - vědných konferencí. Od roku 2010 je zařazen mezi výzkumné organizace.

V roce 2022 se Památník národního písemnictví kompletně přesunul do nového sídla Muzea literatury v Praze-Bubenči.

Aktuální výstavy v muzeu

Popis místa

PNP je zřízen za účelem provádět vědecký výzkum v oboru své působnosti, získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, konkrétně sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích včetně dokladů vážících se k životu, dílu a odkazu významných osobností české literatury a knižní kultury od 18. století do současnosti a sbírku uměleckých děl výtvarného umění.

Instituce byla založena v roce 1952 jako Památník národní kultury v prostorách zabaveného Strahovského kláštera. V roce 1953 se PNK přejmenoval na Památník národního písemnictví. Struktura PNP se po dobu své existence vyvíjela pod vlivem politických změn a také s ohledem k rozrůstání a rozšiřování sbírkového materiálu a akvizic. Po vzniku v 50. letech a přípravě stálé expozice, jejíž uspořádání a spravování bylo zpočátku hlavním důvodem založení Památníku, byla v 60. letech podporována široká výstavní, publikační a programová činnost instituce. Roku 1964 byl do PNP začleněn Literární archiv Národního muzea. V následujícím roce byl vyhlášen I. ročník soutěže o Nejkrásnější československé knihy roku a od roku 1966 vychází sborník Literární archiv. V 70. letech se PNP věnoval především zpracování získaných archiválií a od některých svých aktivit ustoupil. Na počátku období tzv. normalizace po roce 1972 byla část archivů přemístěna do nepřístupného fondu zakázaných autorů a řada výstav byla zrušena a nahrazena jinými tématy. Po roce 1989 se musel PNP vyrovnat s existenčními problémy, obhájit své postavení a svůj význam v kulturním životě, vyřešit majetkoprávní vztahy, budovu, archiválie i některé dílčí sbírkové soubory navrátit premonstrátům a ostatním subjektům. Od počátku 90. let pokračuje instituce v akvizicích, ve vědeckém zpracování fondů, prezentaci vlastní práce veřejnosti, organizaci literárně - vědných konferencí. Od roku 2010 je zařazen mezi výzkumné organizace.

V roce 2022 se Památník národního písemnictví kompletně přesunul do nového sídla Muzea literatury v Praze-Bubenči.

Přidružená místa

Podobná místa

© 2024 GoOut, s.r.o., Česko