O ztracené vodě

Jazzová „operka“ pro děti O ztracené vodě je bezmála hodinové dílko z pera trumpetistky a skladatelky Štěpánky Balcarové, která se rozhodla zhudebnit libreto s lehkým, vtipným, ale trochu kousavým až satirickým příběhem.

Hudba je zkomponována převážně jazzově, neboť sama skladatelka se pohybuje výhradně v tomto žánru. Operka je ale od začátku míněná pro dětské interprety, a tak se na jazzových rytmech, feelingu a harmonii klenou jednodušší, dobře zapamatovatelné melodie. Malí zpěváci a zpěvačky se tak přirozenou formou setkají s jiným žánrem než s hudbou vážnou nebo populární, která se v současné době vyučuje na většině hudebních škol. Do představení je zapojen především dětský sbor broumovské ZUŠ, po jehož boku vystoupí i tři profesionální jazzoví zpěváci (v rolích Jelena, Žabky a Sovy). Zpěváky doprovodí desetičlenný orchestr sestavený z místních hudebníků a rytmická sekce, ve které vystoupí přední čeští jazzmani. Režie i celkového vizuálního obrazu operky se ujmul režisér a výtvarník Matěj Forman.

„Chtěla jsem napsat hudbu, kterou si děti zamilují. Hudbu, která je sice určená pro ty nejmenší, ale není hloupá ani prvoplánová a neztratí nic na své umělecké kvalitě. Hudbu, která nenásilně spojuje dětský svět se světem soudobé moderní hudby. Troufám si říct, že se mi to povedlo!“ – Štěpánka Balcarová

„Malý drahokam hudby, příslib zkušených a neopotřebovaných hudebníků, opora a podpora osvícených podporovatelů a důvěra tvůrců v setkání s dětmi a jejich světem, která kolem vyprávění ,O ztracené vodě’ s velkou pravděpodobností zažijeme. Na divadelní scéně jako v krajině nám blízké hledáme životadárné prameny. Radost z divadla, muzicírování a společná tvorba jsou stejně osvěžující a opojné jako chladná voda z tůně ukryté v kapradí uprostřed lesa. A to hledáme.” Matěj Forman

Děj operky:
Na pozadí zdánlivě jednoduchého příběhu se otevírá aktuální téma ekologie – především globálního oteplování a úbytku vody. Tyto problémy jdou neoddiskutovatelně ruku v ruce s arogancí a bezohledností těch, kteří si připadají mocní a důležití. Hamižné prase odvede lesním zvířátkům veškerou vodu do svého soukromého aquaparku. Zvířátka bloudí lesem jako těla bez duší a snaží se ztracenou vodu najít. Nejprve si myslí, že voda zmizela kvůli velkým suchům, která všude panují. Nakonec je ale stará moudrá sova přivede na správnou cestu a zvířátka objevují soukromý prasečí bazén s tobogánem. Vodu svedou zpět do svých potůčků a tůněk a nenasytnému praseti se po svém patřičně pomstí.