Nils Petter Molvær
Trumpetista, skladatel a producent Nils Petter Molvær (*18. 9. 1960, ostrov Sula), často přezdívaný jen NPM, přišel na svět v rodině jazzového klarinetisty a saxofonisty Jense Arneho Molværa. Není divu, že se dal také na dráhu jazzového muzikanta. Formální vzdělání ukončil na konzervatoři v Trondheimu. Na scéně se prosadil v 80. letech nejdříve jako člen nu-jazzové skupiny Masqualero, ve které hrály i další osobnosti skandinávského jazzu jako basista Arild Andersen, klávesista Jon Balke či kytarista Frode Alnæs. Díky decentní, ale mimořádně funkční práci s elektronikou a zvukovými efekty bývá Molvær označován za průkopníka tzv. future jazzu, „futuristicky“ znějícího subžánru, spojujícího s jazzem elektronickou hudbu – např. trip-hopové beaty, funk i volnou improvizaci.
Na samém počátku 90. let se začal Molvær coby sideman objevovat na deskách a koncertech osobností jako norská zpěvačka Sidsel Endersen (spolu s trumpetistou hrál na její desce So I Write z roku 1990 pro label ECM i britský pianista Django Bates) či italská pianistka Rita Marcotulli. Později ho do svých projektů zvali Dhafer Youssef, Lars Danielsson, Bill Laswell, Manu Katché i skladatel Hector Zazou.
Jako kapelník debutoval Molvær albem Khmer (ECM, 1998), které se stalo rovnou jeho asi nejslavnějším a komerčně nejúspěšnějším titulem. Dnes má na kontě desítku originálních, kritikou ceněných řadových desek, a vedle nich také tituly koncertní či remixové. Pozornost budí i jeho nevšední spolupráce. Například album Nordub (2018) s legendární jamajskou rytmikou Sly & Robbie, se kterou zahrál i u nás v rámci festivalu Colours Of Ostrava. Ať už Molvær koketoval s elektronikou, jazzrockem, world jazzovou fúzí nebo reggae, jeho hudba vždy měla těžko popsatelnou, kontemplativní, podmanivě nostalgickou atmosféru.
Info o Nils Petter Molvær
Trumpetista, skladatel a producent Nils Petter Molvær (*18. 9. 1960, ostrov Sula), často přezdívaný jen NPM, přišel na svět v rodině jazzového klarinetisty a saxofonisty Jense Arneho Molværa. Není divu, že se dal také na dráhu jazzového muzikanta. Formální vzdělání ukončil na konzervatoři v Trondheimu. Na scéně se prosadil v 80. letech nejdříve jako člen nu-jazzové skupiny Masqualero, ve které hrály i další osobnosti skandinávského jazzu jako basista Arild Andersen, klávesista Jon Balke či kytarista Frode Alnæs. Díky decentní, ale mimořádně funkční práci s elektronikou a zvukovými efekty bývá Molvær označován za průkopníka tzv. future jazzu, „futuristicky“ znějícího subžánru, spojujícího s jazzem elektronickou hudbu – např. trip-hopové beaty, funk i volnou improvizaci.
Na samém počátku 90. let se začal Molvær coby sideman objevovat na deskách a koncertech osobností jako norská zpěvačka Sidsel Endersen (spolu s trumpetistou hrál na její desce So I Write z roku 1990 pro label ECM i britský pianista Django Bates) či italská pianistka Rita Marcotulli. Později ho do svých projektů zvali Dhafer Youssef, Lars Danielsson, Bill Laswell, Manu Katché i skladatel Hector Zazou.
Jako kapelník debutoval Molvær albem Khmer (ECM, 1998), které se stalo rovnou jeho asi nejslavnějším a komerčně nejúspěšnějším titulem. Dnes má na kontě desítku originálních, kritikou ceněných řadových desek, a vedle nich také tituly koncertní či remixové. Pozornost budí i jeho nevšední spolupráce. Například album Nordub (2018) s legendární jamajskou rytmikou Sly & Robbie, se kterou zahrál i u nás v rámci festivalu Colours Of Ostrava. Ať už Molvær koketoval s elektronikou, jazzrockem, world jazzovou fúzí nebo reggae, jeho hudba vždy měla těžko popsatelnou, kontemplativní, podmanivě nostalgickou atmosféru.
Elektronika, Nu jazz, ECM jazz, Jazz fusion
Aktuální koncerty
Galerie
