Mani(e)fest: Performance
Večer autorských performancí pod dramaturgickým patronátem Barbory Baronové z pražského Paláce Akropolis.
Mani(e)fest je o skrytých půvabech zákoutích lidského já, které se jako dítě ve stavu údivu vystavuje zvědavým pohledům přihlížejících. Žijeme v době, kdy jsme zavření, často osamělí, bez možnosti přirozené interakce setkávání. Přesto chceme ostatním říci, kdo jsme, co prožíváme, o čem přemýšlíme. Je to svého druhu mánie a manifest zároveň. Mánie, která nemůže být nikdy potlačena.
Alice Koubová: Slova jako síly Projekt se věnuje pojmům, které se objevují v současných diskuzích o roli kultury ve společnosti a o povaze současné sociální změny. Krize, nezbytnost, zbytnost, odolnost, zranitelnost, autonomie, instituce, spolupráce, efektivita, produkce, péče, výzkum, privátní, veřejné, transparentnost, skrytost, subjektivita. Pomocí fragmentů z vlastních textů publikovaných v posledních 18ti měsících se autorka pokusí o zhuštěný záznam možných vztahů mezi těmito slovy a o zachycení a využití jejich potenciální síly v rámci umění. Alice Koubová se dlouhodobě věnuje propojením mezi filosofickou reflexí, uměleckou tvorbou a veřejným prostorem. Působí na Filosofickém ústavu Akademie věd, DAMU a spolupracuje s kulturními institucemi a nezávislými tvůrci v Čechách i v zahraničí.
Markéta Vacovská, Sára Vondrášková: Manifest Odloučení. Intimní výpověď o ztrátě dětí. Projekt vznikl se záměrem podpořit pozůstalé rodiče na jejich cestě a jako potřeba autorky mluvit o tabuizovaném společenském tématu. Pozůstalí rodiče se snadno ocitají v pocitech vykořenění a osamocení, pohled okolí na pozůstalou ženu-matku a muže-otce bývá plný nervozity a nepříjemných pocitů, před kterými se často raději zavírají dveře. Performance vychází z celovečerní inscenace Odloučení, která vznikla v koprodukci a za vřelé podpory divadla Venuše ve Švehlovce.
Sufján Massalema: Slam poetry tváří tvář prázdnému publiku Slam poetry je žánr performativní poezie na prahu čtené literatury a divadla. Žánr jako takový je svázán minimem pravidel a v okamžiku, kdy performer přijde před lidi na pódium, může dělat a tvořit téměř cokoliv tak dlouho, dokud k tomu používá pouze své vlastní tělo. Může však slam poetry probíhat bez diváků a bez zpětného ohlasu? A je vůbec slam poetry bez lidí stále slam poetry?
Darina Alster: Poststructural meta-body self in postcontemporary times in lost times self in culture ocean of me Darina Alster je vizuální umělkyně, performerka, publicistka a pedagožka. Žije a pracuje v Praze. Od roku 2016 pečuje o pražskou sekci skupiny Mothers Artlovers. Od jara 2019 vede společně s Kateřinou Olivovou studio Nových Médií 2 na pražské Akademii Výtvarných Umění.