Poslední divadelní kus Wolfganga Amadea Mozarta byl určen pro lidové publikum Divadla na Vídeňce, kde byl poprvé uveden 30. září 1791. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, jednoho z typů singspielu, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata a své uplatnění našly i efekty jevištních mašinérií.

Kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, v němž princ Tamino za pomoci kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři Královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě. Cestu do Prahy našla opera rok po vídeňské premiéře a poprvé byla hrána v budově dnešního Stavovského divadla 25. října 1792. Inscenace renomovaného českého režiséra Vladimíra Morávka je příslibem nevšedního divadelního zážitku.

Nastudováno v německém originále s českými a anglickými titulky.