Johannes Bellinkx: Continuum

Kontinuum je souvislá posloupnost, v níž se sousední prvky od sebe výrazně neliší, ale krajní body jsou zcela odlišné. (Oxfordský slovník)

Continuum je imerzivní instalace, ve které je možné vše vnímat jako jeden velký nepřetržitý pohyb. Pohyb, který je mnohem větší než lidské bytí, který začíná a končí daleko za obvyklými hranicemi – nebo možná nikdy nekončí?

Jakmile člověk vstoupí dovnitř, opustí realitu, kterou zná, a nechá se unést do jiné dimenze. Při pohybu se zadívá na prostor, který je v neustálém pohybu. V prožitku světla, zvuku a tahu pohybů jsou osloveny všechny smysly a mizí rozdíl mezi tím, co člověk vidí, slyší a cítí. Je to zkušenost, která ukazuje, že vše se prostě děje tak, jak se děje. Johannes Bellinkx ve své tvorbě zkoumá mantinely vnímání. Chce narušit karteziánské osvícenské myšlení (Cogito ergo sum), které – vědomě i nevědomě – prostupuje životy. Zpochybňuje způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe a jak tento způsob vnímání doslova i obrazně určuje jejich vlastní obraz. Jeho představení jsou zkušenostmi, které oslovují a matou smysly. Vytváří tak otevřený prostor pro nové perspektivy.

Divák se pohybuje prostorem v malém vlaku a jeho pohled je omezen rámcem, jako by se sám stal pohyblivou kamerou. Skrze tento rámec vidí prostor, který je také v pohybu a zároveň se neustále mění. Tento prostor je vytvořen obrovským bílým papírovým plátnem, které se může různě otáčet a deformovat a je ústředním prvkem instalace. Kombinace pohybu, neustále se měnícího plátna a hry světla nutí diváka opustit svůj referenční rámec. To, co začíná jako velmi dezorientující zážitek, se může vzdáním se starých referenčních systémů proměnit v prostor pro něco nového a učinit ho součástí nikdy nekončícího pohybu.