Poslední štace
Emil Jannings, Harald Madsen, Carl Schenstrøm, O. E. Hasse
Ten nápad vypadá trochu jako sázka: vytvořit dílo trvalého významu a vyjít přitom z co nejnicotnějšího příběhu – navíc bez použití mezititulků. Sázka, která Murnauovi, jeho spolupracovníkům Carlu Mayerovi (scénář), Karlu Freundovi (kamera) a Emilu Janningsovi (hlavní role) vyšla na sto procent. Vrátný noblesního hotelu zamilovaný do své uniformy, již musí vyměnit za bílý plášť uklízeče toalet, patří k nezničitelným „ikonám“ německé filmové klasiky. Film je plný brilantních optických momentů: od úvodní jízdy kamery za prosklenými dveřmi hotelového výtahu až k expresivním snovým pasážím. Především technická stránka tohoto filmu a jeho příslovečná „rozpoutaná“ kamera (entfesselte Kamera) způsobila, že američtí producenti začali usilovat o získání Murnaua pro hollywoodská studia.