Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2019
23. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, významného evropského festivalu uměleckého a kriticky myslícího dokumentu.
Událost, která dnes nese název Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, se zrodila v hlavách několika studentů jihlavského gymnázia v roce 1997. Jelikož nezůstalo jen u slov, začaly se od té doby do Jihlavy každý podzim sjíždět nejprve desítky, posléze stovky a nyní již tisíce diváků, režisérů, umělců, producentů, filmových odborníků i novinářů – přátel a milovníků dokumentární kinematografie, aby mohli společně několik dnů myslet filmem. V podstatě každý rok existence festivalu přicházeli jeho pořadatelé, v jejichž čele stojí od počátku Marek Hovorka, s novinkami rozšiřujícími dokumentární zkušenosti a prožitky jak diváků samotných, tak tvůrců a producentů stojících na straně druhé. Letošním ročníkem festivalu bude rezonovat téma paměti, s nímž je dokumentární tvorba neodmyslitelně spjata.
Dnes tvoří páteř festivalu 7 soutěžních sekcí: Opus bonum pro světové dokumenty objevné svými tématy i filmovou řečí, První světla uvádí první velké filmy začínajících dokumentaristů s cílem sledovat rozvoj dokumentu, Mezi moři uvádí pozoruhodné snímky ze zemí střední a východní Evropy, Česká radost zpřehledňuje nejnovější domácí tvorbu, sekce Fascinace věnuje pozornost vyhraněné podobě dokumentárního filmu – experimentálnímu dokument, Exprmntl.cz je soutěžní přehlídka nejnovějších českých experimentálních filmů, Krátká radost nabízí výběr nejlepších evropských krátkých filmů. Svědectví o politice vytvářejí prostor, ve kterém se hlasy a vize prolínají s obrazy a rytmem, obsahová naléhavost s formální neústupností. Svědectví o poznání jsou soutěžní sekcí filmů, které nově definují žánr vědeckého dokumentu. Svědectví o přírodě jsou soutěžní přehlídkou dokumentů, které hovoří o zániku a vzniku, o hrozbách a výzvách, o člověku jako součásti i jako úhlavním nepříteli přírody.
Další programové sekce představují aktuální dění na české i zahraniční dokumentární scéně, Zvláštní uvedení je sekcí výjimečných kinematografických událostí, které nezaměnitelným stylem provázejí hlubokou a kritickou reflexí záhybů žitého světa, sekce Souhvězdí představí filmy, které v posledním roce zazářily na světové dokumentární scéně, Konference Fascinace představí odvážné alegorické, radikálně poetické a netypické dokumentární filmy vznikající na okrajích oficiálních struktur v období poválečného sovětského režimu na Ukrajině, v sekci Studio 89 je připomenuto výročí třiceti let od listopadových událostí svébytnou kolekcí filmů a přednášek, v sekci Zkouška sirén je tématem kontakt s aktuálním světovým hudebním dokumentem a experimentem zatímco Reality TV se zaměřuje na neobvyklé televizní reality show. Na četných Masterclasses hovoří tvůrci s diváky o principech své práce, letos tak na Masterclass povede producent a střihač Atanas Georgiev, režisér a průkopník „rumunské nové vlny“ Cristi Puiu, režisér Sergej Dvorcevoj nebo dokumentaristé Barbora Chalupová a Vít Klusák. Průhledné bytosti jsou retrospektivními profily významných filmařů. Letos je na programu retrospektiva kazachstánského režiséra a dokumentaristy ruského původu Sergeje Dvorcevoje, který často bývá řazen k tzv. ruské nové vlně, jež se formovala na přelomu milénia jako důsledek snahy reflektovat filmovým médiem stav ruské společnosti a řadu socio-ekonomických problémů. Druhou osobností je vystudovaný herec Felix Sobolev, který se ocitl na půdě kyjevského studia dokumentárních filmů Kijevnaučfilm náhodou, ale v ideální moment roku 1960. Víra v bezmezný potenciál vědy byla příznačným rysem probouzející se generace tzv. šedesátníků, k nimž Sobolev bezesporu patřil, a žánr vědecko-populárního filmu byl ideálním prostředkem k jejímu vyjádření. Třetí retrospektiva v sekci bude patřit američanovi Emmanuelovi Radnitskymu, který je známý spíš pod pseudonymem Man Ray. Man Ray byl umělecky všestrannou osobností a jednou z významných postav meziválečných avantgard. Fascinace: Erotika je tematickou retrospektivou, která ukáže různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. Od křehké fotogenie nahoty přes hluboké pochopení a přijetí tělesnosti po politická provolání filmová avantgarda problematizuje vztah společnosti k zobrazování nahoty a sexu, zdůrazňuje různost v podobě queer erotiky, kritizuje cenzuru vyjadřování tělesnosti v uměleckých dílech, ale také oslavuje a zkoumá lidskou intimitu. Slovenské dokumentární filmy 60. let je výběrem osmi digitálně restaurovaných filmů, který představí průřez slovenskou krátkometrážní dokumentární kinematografii 60. let a zachytí rozmanitost přístupů jednotlivých autorů k médiu dokumentu.