Rusalka

„Za tvou lásku, za tu krásu tvou, za tvou lidskou vášeň nestálou, za všecko, čím klet jest osud můj, lidská duše, Bůh tě pomiluj!“

Celosvětově nejznámější česká opera je vrcholným dílem skladatele Antonína Dvořáka, okouzlujícím obecenstvo již od své světové premiéry v roce 1901. K dispozici měl skladatel básnické libreto Jaroslava Kvapila inspirované Andersenovou Malou mořskou vílou i baladami Karla Jaromíra Erbena, jsou zde patrné také vlivy symbolismu a dekadence období konce 19. století. Opera vypráví pohádkový příběh vodní víly Rusalky, která opouští bezpečí svého jezerního domova a pro lásku k Princi se stává člověkem. Citově nestálým Princem je pro jeho chvilkové okouzlení jinou ženou v den své svatby zrazena a lidským světem zavržena. Zrazená Rusalka se nemůže vrátit zpět, stává se smrtícím živlem – bludičkou – a v jejím náručí nachází smrt i Princ. Příběh je skladatelem vyprávěn barvitou, melodicky a instrumentačně bohatou, city naplněnou hudbou; je sugestivním obrazem přírody i citů. Ve Dvořákově hudebním zpracování se dostalo závěru opery, kdy zoufalý Princ umírá v náručí Rusalky-bludičky ve vlnách jezera, silné dechberoucí katarze – odpuštění Rusalky umírajícímu Princi. Skladatel tak vytvořil jeden z nejsilnějších, silným citem a neuchopitelnou očistnou krásou naplněných hudebních závěrů české i světové operní tvorby.