Osud
Osud
Osud
Osud
Osud
Osud
Osud

Osud

Štítky
Režie
Robert Carsen
Premiéra
28. 9. 2020
Autor
Leoš Janáček

Jestliže první dekády 20. století charakterizovalo hledání nových výrazových cest a vyjadřovacích prostředků v umění, pro operu to platilo dvojnásob. Janáček vykročil razantně novou cestou již v Její pastorkyni a jeho čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti. Jako i u jiných děl jej inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, manželka lesního správce v Zahájí a dávná láska skladatele Ludvíka Čelanského. Janáček ji potkal v srpnu 1903 v Luhačovicích. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah s Čelanským, který nedopadl dobře tím spíše, že Čelanský navíc své rozčarování ztvárnil v opeře Kamila, kde hlavní představitelku vylíčil jako nestálou a nevyzrálou osobnost. Janáček propadl Kamilinu kouzlu a rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Po návratu z Luhačovic usilovně hledal vhodného libretistu schopného zpracovat jeho představy a nakonec o to požádal Fedoru Bartošovou, mladou učitelku a přítelkyni zesnulé Olgy. Osud pak nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách. Již první tóny orchestrálního valčíku nás zavádějí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu nahrazuje jazyk ve stylu dekadentních básníků a děj se před očima diváků odkrývá prostřednictvím dialogu dvou hlavních postav, skladatele Živného a jeho milé Míly. I zde však Janáček stejně jako v dalších operách bohatě čerpal ze svých zápisků lidské mluvy.

© 2024 GoOut, s.r.o., Česko