Můj hood

Propojení dvou individualit, performerek vycházejících z indického klasického tance kathak a nového cirkusu.

Scénická mixáž forem a stylů se v této performanci stává výrazovým prostředkem, protože nomádství je dnešní době vlastní: minimálně myšlenkově. Scénářem je esej na téma temnoty dnů zanechaných na opuštěných místech našich životů, protože jen ty světlé si ponecháme: minimálně myšlenkově. Volně se inscenace inspiruje knihou Světlé dny Zsuzsy Bánkové. O integraci, která je mnohdy znásilněním, o daru, co není zadarmo, a o takovém tom hezkém pocitu, když Čech tyká ve večerce Vietnamcovi.