Dhafer Youssef
Youssefovy koncerty představují nekonečný posluchačský test, kolik je vůbec možné unést hudební krásy. Od chvíle, co Youssef v roce 1990 vstoupil na evropskou půdu, hraje jazz: po svém, jako všichni samouci a se súfijskou mystikou, umožňující „zírat do nadpomyslna“. K nejvyšší formě spojení s bohem patří v súfismu – mystické odnoži islámského učení – hudba a tanec, uvozené do extatických rytmů. Ty jsou u Youssefa permanentně v pohotovosti, i když v ne tak zdrcující a konkrétní podobě. S arabskou loutnou oud a neobyčejným falzetem přinutil například Uri Caneho, Ivu Bittovou, Omara Sosu nebo Jona Hassella vnímat je spíš podprahově. Intuitivně, jak jen by se dalo čekat od studenta školy koránu, který první klavír spatřil až v devatenácti letech po příjezdu do Vídně. V tamním jazzovém klubu Porgy and Bess navázal kontakty s muzikanty, evropskou klasikou a především s experimentálním jazzem, do budoucna hudbou své duše.
Info o Dhafer Youssef
Youssefovy koncerty představují nekonečný posluchačský test, kolik je vůbec možné unést hudební krásy. Od chvíle, co Youssef v roce 1990 vstoupil na evropskou půdu, hraje jazz: po svém, jako všichni samouci a se súfijskou mystikou, umožňující „zírat do nadpomyslna“. K nejvyšší formě spojení s bohem patří v súfismu – mystické odnoži islámského učení – hudba a tanec, uvozené do extatických rytmů. Ty jsou u Youssefa permanentně v pohotovosti, i když v ne tak zdrcující a konkrétní podobě. S arabskou loutnou oud a neobyčejným falzetem přinutil například Uri Caneho, Ivu Bittovou, Omara Sosu nebo Jona Hassella vnímat je spíš podprahově. Intuitivně, jak jen by se dalo čekat od studenta školy koránu, který první klavír spatřil až v devatenácti letech po příjezdu do Vídně. V tamním jazzovém klubu Porgy and Bess navázal kontakty s muzikanty, evropskou klasikou a především s experimentálním jazzem, do budoucna hudbou své duše.