Den v životě

Umělec žije mimo čas, podnícen touhou po změně v životě, z něhož se vyňal, v naději, že se s ním sladí, až do něj opět vstoupí.
– parafráze textu Borise Groyse The Loneliness of the Project

Hrdinstvem Dne v životě jsou existence pohybující se na hranici bobřích prepperů chystajících se na konec světa a přeživších umělců. Co mají za sebou? A co před sebou? Jaká je pravděpodobnost, že se svépomocí vymaní z krize? Mají ještě šanci na solidní život? Pokud ano, jak se to vůbec dělá? Podobně jako bobři shromažďují materiál na stavbu pevnosti, která jim poskytuje ochranu, stabilní klima a dobrý přístup k potravě, tak si i hrdinstvo Dne v životě pokouší zajistit bezpečné prostorové a časové skuliny pro svou tvorbu. Není ale radno zahálet: Voda mezitím teče, ryby se třou a hrdinstvo pomalu, ale jistě vrůstá do ztrouchnivělého mobiliáře.

Jako ústřední ledovec nového projektu Akolektivu Helmut se vynořuje fenomén krize. Krize tvůrčí, která se odehrává na pozadí krize existenciální, klimatické, či krize bydlení. Dumpster diving, Česká rybublika a nitro vědra jako nekonečný potenciál. To všechno se střetává v liminálním prostoru, kdesi na hranici mezi amatérskou divadelní přehlídkou a profesionálním ansámblovým provozem. Esej o tvorbě umění, pracovní morálce, které je k tomu zapotřebí, a fatální časovosti, v níž se uměleckým projektem nakonec nevyhnutelně stává samotný život umělectva.