Cosmonauts
Cosmonauts se dali dohromady v roce 2009 údajně na halloweenském večírku, kde se do řeči o svojí oblíbené muzice dali Alex Ebraham a Derek Cowart, oba skalní fanoušouci Spacemen 3 a Brian Jonestown Massacre. Brzy přibrali basáka Jamese Sandersona a tahle trojka spolu funguje dodnes, ač na pozici bubeníka se vystřídalo hned několik adeptů včetně Fletchera Shearse z nedávno v Praze hrajících The Garden. Brzy se dostali do kontaktu s lidmi s místního labelu Burger Records, který vydal hned jejich debutovou kazetu a kde dnes Kosmonauti patří k několika skutečně klíčovým sestavám, vedle právě The Garden, King Tuff nebo Gap Dream.
Od „burgerových '" kapel se ale přeci jen liší, přeci jen si troufají k větším experimentům s klasickou rock'n'rollovou formou. Staví hodně na střídání zpěvu Alexe a Dereka a proplétání jejich zefektovaných kytar a minimalistických riffů, slyšíte u nich vlivy Velvet Underground resp. Jesus And Mary Chain, stejně jako noise-post-punku typu Sonic Youth z odbobí Daydream Nation, současně pevně vyrůstají z kořenů v surf rocku, které byste od kapely z Orange County čekali. Skutečnou lahůdkou jsou ale jejich delší hutnější songy s proměňující se dynamikou, kterých na jejich desce Persona Non Grata najdete hned několik. Deska A-OK! (2016) je pak znatelně ovlivněna britskými kapela 80.–90. let (Stone Roses, Happy Mondays...) a je jednoznačně nejvíc shoegaze v historii kapely.
Info o Cosmonauts
Cosmonauts se dali dohromady v roce 2009 údajně na halloweenském večírku, kde se do řeči o svojí oblíbené muzice dali Alex Ebraham a Derek Cowart, oba skalní fanoušouci Spacemen 3 a Brian Jonestown Massacre. Brzy přibrali basáka Jamese Sandersona a tahle trojka spolu funguje dodnes, ač na pozici bubeníka se vystřídalo hned několik adeptů včetně Fletchera Shearse z nedávno v Praze hrajících The Garden. Brzy se dostali do kontaktu s lidmi s místního labelu Burger Records, který vydal hned jejich debutovou kazetu a kde dnes Kosmonauti patří k několika skutečně klíčovým sestavám, vedle právě The Garden, King Tuff nebo Gap Dream.
Od „burgerových '" kapel se ale přeci jen liší, přeci jen si troufají k větším experimentům s klasickou rock'n'rollovou formou. Staví hodně na střídání zpěvu Alexe a Dereka a proplétání jejich zefektovaných kytar a minimalistických riffů, slyšíte u nich vlivy Velvet Underground resp. Jesus And Mary Chain, stejně jako noise-post-punku typu Sonic Youth z odbobí Daydream Nation, současně pevně vyrůstají z kořenů v surf rocku, které byste od kapely z Orange County čekali. Skutečnou lahůdkou jsou ale jejich delší hutnější songy s proměňující se dynamikou, kterých na jejich desce Persona Non Grata najdete hned několik. Deska A-OK! (2016) je pak znatelně ovlivněna britskými kapela 80.–90. let (Stone Roses, Happy Mondays...) a je jednoznačně nejvíc shoegaze v historii kapely.
Rock, Garage Rock