Císařská kuchyně – Hájenka
Císařská kuchyně (tzv. hájenka) byla vybudována současně se stavbou letohrádku a míčovny v oboře Hvězda na Bílé hoře (1555–1558). Sloužila svému účelu do konce 16. století, v 17.–19. století byla hospodářským zázemím letohrádku. V roce 1951 se spolu s budovami v areálu letohrádku stala sídlem Muzea Aloise Jiráska. První rekonstrukce proběhla podle projektu architekta Vladimíra Tintěry v letech 1968–1970.
Po navrácení Strahovského kláštera premonstrátům roku 1990 postrádal PNP především expoziční a úložné prostory. V souvislosti se změnou koncepce využití areálu letohrádku Hvězda bylo nově pojato i využití hájenky. Rekonstrukce se uskutečnila podle projektu architekta Tomáše Šantavého v letech 2003–2004. Byl zde vybudován depozitář knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic a dalších knihovních celků, expozice básníka a sběratele a studovna.
Hájenka byla poprvé zpřístupněna v rámci Dnů evropského dědictví s tématem „Nový život v historickém prostředí” 15. září 2005 a v souvislosti s 50. výročím předání Karáskovy sbírky do PNP roku 1955.
Aktuální výstavy v muzeu
Popis místa
Císařská kuchyně (tzv. hájenka) byla vybudována současně se stavbou letohrádku a míčovny v oboře Hvězda na Bílé hoře (1555–1558). Sloužila svému účelu do konce 16. století, v 17.–19. století byla hospodářským zázemím letohrádku. V roce 1951 se spolu s budovami v areálu letohrádku stala sídlem Muzea Aloise Jiráska. První rekonstrukce proběhla podle projektu architekta Vladimíra Tintěry v letech 1968–1970.
Po navrácení Strahovského kláštera premonstrátům roku 1990 postrádal PNP především expoziční a úložné prostory. V souvislosti se změnou koncepce využití areálu letohrádku Hvězda bylo nově pojato i využití hájenky. Rekonstrukce se uskutečnila podle projektu architekta Tomáše Šantavého v letech 2003–2004. Byl zde vybudován depozitář knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic a dalších knihovních celků, expozice básníka a sběratele a studovna.
Hájenka byla poprvé zpřístupněna v rámci Dnů evropského dědictví s tématem „Nový život v historickém prostředí” 15. září 2005 a v souvislosti s 50. výročím předání Karáskovy sbírky do PNP roku 1955.