Chris Botti

Chris Botti je trumpetista často spojován se Stingem, s nímž spolupracoval jak koncertně, tak při nahrávání. Bottiho kariéru ale zbrázdila dlouhá řada dalších hvězd různých žánrů. Nyní, ve svých čerstvých šedesáti letech, se vrátil na začátek a na mimořádně prestižním jazzovém labelu Blue Note vydal komorní album, které se stalo událostí.

Na trubku začal hrát v devíti letech, ale zcela jí propadl o tři roky později, když slyšel hrát Milese Davise. Hře na trubku podřídil celý svůj další život – střední i vysokoškolská studia, i veškerý volný čas během nich. Už během posledního ročníku univerzity vstoupil do první jazzové ligy, když si střihl turné s Frankem Sinatrou a Buddym Richem. Zároveň se ale nikdy nechtěl uzavřít jen do čistě jazzové škatulky a po klubech obehrávat standardy, lákala ho velká pódia a tisícihlavé publikum. Nikdy ovšem nehodlal slevit z kvality hudby, kterou bude hrát. Celá devadesátá léta projezdil za zády Paula Simona a odskakoval si k dalším ctihodným osobnostem počínaje Arethou Franklin přes joni Mitchell až po Rogera Daltreyho.

Na konci dekády si Bottiho povšiml Sting, přizval jej na posléze velmi úspěšné album Brand New Day a angažoval jej na několika let i do své koncertní kapely, v níž se stal hlavním sólistou. Se Stingem natočil Botti i řadu dalších alb a jeho party vždy náladu zpěvákových písní kongeniálně dokreslovaly.

I v dalších letech Botti spolupracoval s mnoha hvězdami populární hudby, stále více si ale potvrzoval, že svoji kariéru utáhne sám, na vlastní jméno a se svými nejen instrumentálními, ale i skladatelskými schopnostmi. Sólová alba nahrával už v 90. letech, ale teprve Night Sessions z roku 2001 byla tím opravdovým průlomem, na kterém dokázal Botti nebývale vkusně propojit jazzovou hru se zvukem, který oslovil i široké popové publikum, a vytvořil neopakovatelnou podobu tzv. smooth jazzu. Definitivním potvrzením správné cesty bylo album Impressions, které nejenže dosáhlo první příčky v jazzovém žebříčku Billboardu, ale hlavně svému autorovi přineslo jeho první cenu Grammy, a to v kategorii Nejlepší popové instrumentální album.

V roce svých šedesátin zdolal Chris Botti další pomyslný vrchol: získal kontrakt u legendárního labelu Blue Note. „Každý, kdo má to štěstí a řekne nahlas, že nahrává pro Blue Note Records, by se měl štípnout,“ říká. „Je to fantastická pocta.“ Do prostředí vydavatelství, jež psalo jazzové dějiny, chtěl přijít s něčím opravdu speciálním. A tak se rozhodl svoji hudbu nabídnout v nejkoncentrovanější možné podobě. „Chtěl jsem se zbavit všech orchestrálních aranžmá a speciálních hostů a zaměřit se více na své hraní, hraní mé kapely a jazzovou klasiku, kterou tak rádi hrajeme na pódiu,“ říká Chris Botti k aktuálnímu albu, jež dostalo stručný, ale velmi slibný název Vol. 1.

Info o Chris Botti

Chris Botti je trumpetista často spojován se Stingem, s nímž spolupracoval jak koncertně, tak při nahrávání. Bottiho kariéru ale zbrázdila dlouhá řada dalších hvězd různých žánrů. Nyní, ve svých čerstvých šedesáti letech, se vrátil na začátek a na mimořádně prestižním jazzovém labelu Blue Note vydal komorní album, které se stalo událostí.

Na trubku začal hrát v devíti letech, ale zcela jí propadl o tři roky později, když slyšel hrát Milese Davise. Hře na trubku podřídil celý svůj další život – střední i vysokoškolská studia, i veškerý volný čas během nich. Už během posledního ročníku univerzity vstoupil do první jazzové ligy, když si střihl turné s Frankem Sinatrou a Buddym Richem. Zároveň se ale nikdy nechtěl uzavřít jen do čistě jazzové škatulky a po klubech obehrávat standardy, lákala ho velká pódia a tisícihlavé publikum. Nikdy ovšem nehodlal slevit z kvality hudby, kterou bude hrát. Celá devadesátá léta projezdil za zády Paula Simona a odskakoval si k dalším ctihodným osobnostem počínaje Arethou Franklin přes joni Mitchell až po Rogera Daltreyho.

Na konci dekády si Bottiho povšiml Sting, přizval jej na posléze velmi úspěšné album Brand New Day a angažoval jej na několika let i do své koncertní kapely, v níž se stal hlavním sólistou. Se Stingem natočil Botti i řadu dalších alb a jeho party vždy náladu zpěvákových písní kongeniálně dokreslovaly.

I v dalších letech Botti spolupracoval s mnoha hvězdami populární hudby, stále více si ale potvrzoval, že svoji kariéru utáhne sám, na vlastní jméno a se svými nejen instrumentálními, ale i skladatelskými schopnostmi. Sólová alba nahrával už v 90. letech, ale teprve Night Sessions z roku 2001 byla tím opravdovým průlomem, na kterém dokázal Botti nebývale vkusně propojit jazzovou hru se zvukem, který oslovil i široké popové publikum, a vytvořil neopakovatelnou podobu tzv. smooth jazzu. Definitivním potvrzením správné cesty bylo album Impressions, které nejenže dosáhlo první příčky v jazzovém žebříčku Billboardu, ale hlavně svému autorovi přineslo jeho první cenu Grammy, a to v kategorii Nejlepší popové instrumentální album.

V roce svých šedesátin zdolal Chris Botti další pomyslný vrchol: získal kontrakt u legendárního labelu Blue Note. „Každý, kdo má to štěstí a řekne nahlas, že nahrává pro Blue Note Records, by se měl štípnout,“ říká. „Je to fantastická pocta.“ Do prostředí vydavatelství, jež psalo jazzové dějiny, chtěl přijít s něčím opravdu speciálním. A tak se rozhodl svoji hudbu nabídnout v nejkoncentrovanější možné podobě. „Chtěl jsem se zbavit všech orchestrálních aranžmá a speciálních hostů a zaměřit se více na své hraní, hraní mé kapely a jazzovou klasiku, kterou tak rádi hrajeme na pódiu,“ říká Chris Botti k aktuálnímu albu, jež dostalo stručný, ale velmi slibný název Vol. 1.

Žánry: Pop, Jazz, Klasická

Aktuální koncerty

Nevíme o žádných aktuálních akcích.

Galerie

Podobní umělci

© 2024 GoOut, s.r.o., Česko