Bělkinovy povídky

Metelice – Majitel pohřebního ústavu – Slečna selka

Koně letí, praští sních, lítá pod kopyty… Osaměle kostelík stojí z dřeva sbitý. Metelice náhle tu, v chomáčcích sníh padá; v černých křídel třepotu zakrákorá vrána; volá neštěstí ten hlas! Koně mokrou hřívou zatřesou a letí zas kalnou dálkou bílou.