Alisa Weilerstein si mezinárodní renomé vydobyla za styl hry, v němž kombinuje virtuozitu a technickou dokonalost se spontaneitou interpretace. Za svůj profesionální debut považuje koncert s Clevelandskými symfoniky – bylo jí 13 let a hrála Čajkovského Rokokové variace. O dva roky později vystoupila s orchestrem New York Youth Symphony v newyorské Carnegie Hall. Milníkem v životě sólistky se stalo pozvání Daniela Barenboima, kterému Alisa stylem hry připomíná jeho předčasně zesnulou životní partnerku, geniální violoncellistku Jacqueline du Pré, aby s ním a s Berlínskými filharmoniky provedla v roce 2010 Elgarův violoncellový koncert, který byl v přímém přenosu přenášen do celého světa. A právě tento koncert, společně s koncertem Elliotta Cartera, si Alisa Weilerstein vybrala i pro své debutové album na labelu Decca Classics, které vyšlo v listopadu roku 2012.